Mesy z Hustopečských rybníků

RODOKMEN

Na prodej: NE

Mesy jsme si pořízovali před léty jako psa, který bude Karinčin. Karin je naše mladší dcera. Karin, že jí bude vodit na výsavách, bude jí cvičit, uděláme z ní chovnou fenku ...zkrátka bude to její pejsek a Karin pro ní měla vysněnou velkou kariéru. Život se ale občaas ubírá jimým směrem než zamýšlíme a tak se stalo, že s Mesy to nevyslo co do chovnosti. Má vadu nožky a tudíž není chovná. Ti kdo nás z náte osobně víte, že naše dcera Karin bojovala mnoho let s těžkou nemocí. Jedním z aspektů onemocnění bylo, že musela na několik operací s levou nohou...stejnou nohu má "špatnou"i Mesy ....a protože podle nás náhody nejsou, je všechno tak jak má být. Karin a Mesy spolu strávily v rámci možností spoustu času. Karin chodila s Mesy na procházky do přírody (na volno) a Mesy jí svou neposlušností často potrápila a vytáčela do běla. Když byla Karin ještě dítě tak jí Mesy na procházkách hlídala a nevzdalovala se od ní. Později, když Karin vyrostla, tak Mesy usoudila, že už jí hlídat nemsí a s tou poslušností už to pak bylo podstatně horší. Karin si dokonce brávala Mesy s sebou i na prázdniny k babičkách a dědečkům.

Pak přišlo období, kdy na tom Karin byla zdravotně hodně špatně a na pouze občasné procházky jsme vyráželi do lesa - do Boru - a na vozíčku. Mesy jsme samozřejmě měli s sebou. Nikdy nezapomenu jak Mesy, která byla puštěná na volno, velmi těsně obcházela pořád dokola vozíček, na kterém jsem Karin vezla. Zkrátka Mesy v této fázi chránila Karin celým svým šestikilovým tělem a hlavně obrovským srdcem, aby se k ní nikdo nemohl ani přiblížit. Ani jí nenapadlo vzdálit se na víc jak metr a odběrnout za nějakou stopou nebo živou zvěří už vůbec ne. Jednou už bylo Karin konečně lépe a dokázala se postavit na nohy a ujít pár kroků (můžu Vás ujisit, že po těch cca 30-ti metrech co ušla to pro nás byla radost jako by zdolala nejvyšší horu světa)...a co byste řekli, že na to Mesy?...Šup a zmizela v lese a přišla až za dobrou hodinu...Co se ale divím, to je přece jasné, že když už se Karin postavila na nohy, tak už není potřeba, aby jí hlídala...to dá rozum ne...

Jsme chovatelé tj. primárně se věnujeme chovu a práci psů. Jedinci, kteří z nějakého důvodu nemohou být chovní ať už je ten důvod exteriérový nebo psi nesplňují naše nároky na pracovní vlohy, nezůstávají v naší chovatelské stanici. Najdeme pro ně páníčky, kteří je mají jako príma kamarády a pejsci tak prožijí skvělý, plnohodnotný život. Je ale jedna výjimka, která potvrzuje pravidlo - letos již devítiletá Mesy z Hustopečských rybníků si užívá své pevné místo v naší smečce.

Romana, červenec 2019